500 vědců?

28.10.2019 17:37

V posledních dnech rezonuje v českém sociálním a mediálním prostoru „otevřený dopis 500 vědců“  zaslaný před Klimatickým summitem v New Yorku generálnímu sekretáři OSN António Guterresovi s názvem „There is no climate emergency“ (ZDE). Climate emergency je u nás překládáno jako klimatická nouze a některé skupiny aktivních občanů přesvědčují své volené zástupce v obcích, městech, krajích i v Poslanecké sněmovně, aby vyhlásili stav klimatické nouze. Já to nepovažuji za vhodné, protože krizové stavy u nás definuje krizový zákon (240/2000 Sb.), který krizi způsobenou přímo klimatickou změnou nezná. Pokud climate emergency přeložíme jako mimořádné projevy klimatu, na které je nutné reagovat, dostaneme se na jinou úroveň diskuse – které projevy nás ohrožují dnes, které v blízké budoucnosti a jak máme reagovat. Mohl bych tedy tento úvod zakončit konstatováním, že nemáme žádnou klimatickou nouzi, ale čelíme mimořádným projevům změn klimatu.

Sdružení 500 vědců a profesionálů však svou výzvu doprovodilo zdůvodněním v šesti odstavcích, kde konstatují věci, které v souvislosti se změnou klimatu v diskusi mezi vědci a profesionály neobstojí.

1.       Oteplování způsobují přirozené i antropogenní faktory

Ano, to je zcela jistě pravda, ale autoři textu zapomínají doplnit, že za změny v geologické minulosti a v dávné historii byly vždy zodpovědné přirozené faktory (např. Milankovičovy cykly), ale současná změna klimatu je způsobena člověkem (změna chemického složení atmosféry a kvality zemského povrchu). A logickou konstrukci, že klima se v historii přirozeně měnilo vždy, tak se přirozeně mění i dnes, nemůže žádný vědec myslet vážně.

2.       Oteplení je pomalejší, než bylo předpokládáno

Klimatické projekce jsou vždy připravovány ve variantách v souladu s tzv. emisními scénáři, které popisují vývoj lidstva a planety v následujících desetiletích (odhad produkce skleníkových plynů, růstu populace, změn zalesnění a využívání půdy, spotřeby energií a dalších faktorů). Ano, aktuální oteplení je pomalejší, než předpokládaly pesimistické projekce. Ale zároveň je rychlejší, než předpokládaly průměrné odhady, které z těchto projekcí vznikaly (viz FAR IPCC z roku 1990). A zcela jistě je rychlejší, než historické změny vyvolané přirozenými faktory. Bojím se domyslet, že autoři textu v tomto konstatování vycházeli ze srovnání projekcí s družicovým a balónovým měřením ve spodní troposféře. Tento zcela nesmyslný graf je v klimaskeptické komunitě stále hodně populární.

3.       Klimatická politika používá nedostatečné modely

Jistě, žádný model není 100%. Klimatické modely jsou pravděpodobnostní a předkládají nižší (optimistické) i vyšší (pesimistické) odhady. Opírat se jen o pesimistické odhady je špatně a je smutné, že to udělali autoři v předchozím bodě. A neměli by to dělat ani politici, ani aktivní občané při prosazování klimatických opatření. Planeta Země si během svého geologického vývoje vytvořila tzv. uhlíkovou rovnováhu, která v atmosféře udržovala v posledních statisících let obsah CO2 v rozmezí cca od 180 do 280 ppm. Člověk tuto rovnováhu narušil a za 200 let zvýšil koncentraci CO2 v atmosféře na současných 410 ppm. Pro atmosféru není tato úroveň tím hlavním problémem. Rizikem je rychlost s jakou se množství CO2 v atmosféře zvyšuje.

4.       CO2 je základ života na zemi

Nechápu, co vede 500 vědců a profesionálů k tomu, aby sdělili světu, že CO2 je důležitá součást fotosyntézy. To je učivo na základních školách, které nikdo nezpochybňuje. A je zřejmé, že vyšší obsah CO2 podporuje tvorbu zelené hmoty, planeta zelená, což na mnoha místech dokazují i družicová měření. Planeta však také hnědne, protože jsou rychlejším růstem rostlin vyčerpávány vodní zdroje, což také potvrzují družicová měření. A planeta bohužel i modrá, protože plovoucí led Arktidy odtává rychleji, než se kolem Antarktidy vlivem oteplení rozšiřují oblasti s plovoucím ledem. A pokud jde o zvyšování výnosů v zemědělství, hledal bych příčinu v agrotechnických postupech a v chemii, ne v CO2.

5.       Oteplování nezvyšuje přírodní katastrofy

O tom by se dalo dlouze diskutovat. Extrémy s počasím vždy souvisely a najdeme v historii záznamy o hodně velkých katastrofách. Pokud však někdo nevidí, že se hurikány vyskytují najednou na jiných místech a to nejen v průběhu tzv. hurikánové sezóny, ale téměř celoročně, že sebou přinášejí více srážek a vyšší rychlosti větru, tak ať si projde statistiky extrémních jevů v Česku. Povodně a vichřice máme častěji, sucha jsou delší a za horkou vlnu naše prababičky považovaly dva dny s teplotou 25 °C.

6.       Klimatická politika musí respektovat vědeckou a ekonomickou realitu

Je skvělé, že se 500 vědců a profesionálů rozhodlo podpořit Gretu Thunberg, která také vyzývá politiky, aby poslouchali vědce. Očekával bych, že budou konkrétnější ve svém konstatování, že směrování ekonomik k uhlíkové neutralitě je škodlivé. To je téma, které bychom dnes měli diskutovat a neztrácet čas planými diskusemi o prospěšnosti CO2 nebo vyzobáváním pesimistických scénářů, popřípadě relativizací přírodních katastrof.

Není problém, že tuto výzvu podepsalo 500 vědců a profesionálů z oborů, které s klimatologií nemají většinou mnoho společného. Jsou to lidé s obrovskými zkušenostmi z vědy, politiky nebo průmyslu a jejich názory jsou jistě důležité. Problém je v těch 14 jménech uvedených na začátku, kteří, odhaduji, text dopisu vytvořili. Ani jeden z nich není klimatolog, nejblíže k oboru má meteorolog prof. Lindzen. Neumím si představit, že by stejným způsobem své výstupy připravoval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Hodnotící zprávy IPCC píší vždy vědci, kteří mají k tématu hodně blízko. Vědci, které do autorského týmu může nominovat kdokoliv, ale podstatný je jejich odborný životopis a vědecké výstupy.

Diskusní téma: 500 vědců?

"Klimatická nouze"?

Pavel Rada 10.12.2019
Mám za to, že tento pojem je i přes svou vágnost přeci jen jedním s nejvýstižnějších kterými se dnes snažíme situaci pojmenovat.

Uvedu příklad. Lesy se v ČR začaly velkoplošně rozpadat. Stromoví odumírá dokonce i ve městech kde by se dalo čekat, že lidé spíše najdou pro mimořádný význam zeleně odpovídající prostředky. Před několika lety až desetiletími byl tento trend varovně znát zejména na defoliaci smrkových porostů v celém mírném pásmu. Nejprve hlavně vlivem kyselých deštů.
Zhruba od roku 2015 u nás ze změnou klimatu a nárůstu extrémného sucha i pro dlouhodobou lesnickou nečinnost (nedostatečná zákonná proměna složení..), se rozpadají porosty a nejen ty smrkové kde se za hlavního viníka pokřiveně označuje kůrovec. Problém totiž netkví v kůrovci jako v narušení stability klimaticko-ekologických vazeb.

Lesní zákon sice máme. Krizový zákon také - ale jak je vidět tak v realitě vleklé dlouhodobé změny prakticky nikdo nedokáže situaci efektivně řešit. Nouzová řešení zatím marně hledáme až se po pěti letech tutlání ... náhle hovoří dokonce o nezvládnutelné katastrofě lesnictví - které se evidentně dostalo do aprosto neobvyklé nouze.

To už by mi přišlo rozumější, pokud by se před pěti a více lety začalo třeba pod hlavičkou pojmu "klimatická nouze" vážněji diskutovat, a né se od problému častěji distancovat s odůvodněním, že kima se vždy měnilo, nemáme použitelný zákon, nebo že vývoj technologií vše jednou vyřeší... a ted se držme aktualit ekonomiky a ono se to nějak spraví... Sotva!

Problém změny klimatu totiž považuji za velmi neobvyklý v celé lidské historii. Takto gradientem velká změna s hrozícím rozsahem několik stupnů, totiž a globálně nenastala od období PETM před 55miliony let.

S takovouto situací se ani biosféra, ani jedinci druhu homo - natož civilizované lidstvo, prakticky nikdy globálně nesetkalo. Podobné ale menší výkyvy - pokud vyřešilo - tak pravidelně migrací. Na rozhraních geologických epoch to vždy znamealo celkovou přestavbu života včetně vymírání druhů a zejména těch v nejmasivnějších v nadstavbě.

Proto pochopitelně dnes nikdo neví a dokonce ani netuší co se vlastně komplexně děje. Natož aby věděl co s tím dělat. Věda (jednotlivci převážně jednoho oboru) sice např. ve zprávě IPCC už před 30 lety na jev upozornila ... politici se i v Paříži snažili ... koncentace CO2 ale dál rostou a rostou. Takže skutek zákonně organizované politiko-ekonomiky utek. Demokracie na to nestačí a válčit se nikomu s lidským klimatem (přebujelou konzumní chtivostí) nechce.

V takové situaci nepovažuji za divné, že ke slovu více přicházejí nečekané anomálie jevů přírodních i anomálie reakcí lidských - jako Gréta T.

S pokračováním geohistoricky ojedinělé klimatické změny se nutně budou objevovat nečekané komplexní jevy na které společnost není vůbec připravena legislativou a dokonce pro ně proto nemá ani situaci adekvátní pojmenování.

Dezinformace

Petr 29.10.2019
Ovšem "mimořádné projevy klimatu, na které je nutné reagovat" pak prakticky znamenají "klimatickou nouzi". Opatření budou i tak jako krizová. Ovšem jen v jistých zemích, kterým to bude připadat za krizové. Snaha nepřekládat "emergency" jako "nouze" (například "nouzový východ" nazývat "mimořádný východ") je strkání hlavy do písku. Lidé to v zahraničí i tak vnímají. Tak ten název dopisu je správný a nesnažil bych se na všem najít chybu za každou cenu, abych se mohl distancovat od všech co napsali.

Re: Dezinformace

RT 29.10.2019
Já upozorňují na souvislost s krizovým zákonem. Po vyhlášení klimatické nouze nikdo neví, co to znamená. Není definováno, jak se změní pravomoci starosty, aby mohl na nouzi reagovat a řešit ji. To obsahuje krizový zákon, který stav klimatické nouze nezná.

Re: Dezinformace

JakubT 30.10.2019
Ve zdravotnictvi se emergency preklada jako pohotovost. Myslím ze klimaticka pohotovost by mohla znit lepe nez klimaticka nouze, ne?

Vynikající text

Jiří Malík 28.10.2019
Děkuji za skvělé shrnutí.

Přidat nový příspěvek

Pocitadlo Web4U.cz