Bezpečnost planety
Nadpis zní sice hodně pateticky, ale upřímně, je to téma, které bychom měli řešit. A to v různých oblastech – chudoba, zdraví, potraviny, dětská úmrtnost, vysoká porodnost, …, životní prostředí, změna klimatu a další. Je docela pochopitelné, že v oblastech, kde převládá chudoba, se asi nebude nikdo zaměřovat na životní prostředí, v oblastech, kde je hlad, asi nebude na prvním místě změna klimatu. Stále zřetelněji je však vidět, že jednotlivé globální problémy spolu mají hodně společného. A stále naléhavější je i nutnost reagovat na všechny uvedené problémy v jejich komplexnosti.
Mým oborem je klimatologie a změna klimatu. Považuji tedy nedostatky v základní informovanosti o změně klimatu za velký problém. Dnes řešíme hlavně krátkodobé problémy a bráníme se investovat do vzdálené budoucnosti. Média se zaměřují na příběhy, které vydělávají v diskusích, kliknutích a lajcích. Vlády se zaměřují na příští volby.
Projevy změny klimatu, které vidíme dnes kolem nás, jsou jen začátkem významných změn, které přijdou. Není pochyb o tom, že lidská činnost zesiluje skleníkový efekt, což má za následek globální oteplování. Již Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC), která byla přijata na Summitu Země v Rio de Janeiru v roce 1992 v tom měla jasno. Ani Pařížská dohoda z roku 2015 však zatím nepřináší tolik potřebná řešení. Opatření jsou příliš pomalá, protože emise skleníkových plynů stále rostou. UNEP dospěl v loňském roce k závěru, že mezi tím, co je třeba udělat pro řešení změny klimatu, a tím, co skutečně děláme, je velká propast. UNEP říká, že emise skleníkových plynů musí klesat každoročně o 7,6 %, pokud chceme omezit oteplování na 1,5 ° C. Kombinované důsledky geofyzikálních a společenských změn jsou jen těžko představitelné. Růst těžby zdrojů, využívání fosilních paliv, spotřeba na straně jedné a produkce odpadu na straně druhé přispívají ke zvýšení emisí CO2, znečištění a ztrátě biologické rozmanitosti a ovlivňují všechny ostatní procesy na planetě.
A o co vlastně jde? Asi nejlepší shrnutí najdeme ve Speciální zprávě IPCC „Oteplení o 1,5 °C“, která vyšla v říjnu 2018. Kombinace vysoké vlhkosti a teploty by mohla v letním období v následujících desetiletích znemožnit život ve velké části tropických oblastí. Horské ledovce v Himalájích, které jsou zdrojem vody pro více než miliardu lidí, pravděpodobně zmizí, stejně jako další horské ledovce. Pobřežní města budou pravidelně zaplavována. Miliardy lidí bude čelit nedostatku potravin a mnozí se pravděpodobně rozhodnout přesunout do jiných částí planety. Již dnes vidíme první důkazy - horké vlny, lesní požáry, zvýšený obsah vody v hurikánech, povodně a další projevy extrémního počasí.
Změna klimatu se tak stává novým nepřítelem. Působí po celém světě, destabilizuje společnost a získává na síle. Změna klimatu zesiluje běžná rizika, která známe celá staletí. I proto je často podceňována, jako něco zcela běžného a přirozeného. A v tom je její nebezpečí o to větší.
Aktuální vývoj projevů změny klimatu je rychlejší, než jsme předpokládali. Přesto můžeme konstatovat, že se „jen“ potvrzují predikce, které jsou známé minimálně od 1. hodnotící zprávy IPCC z roku 1990. Klimatologové tím nejsou zaskočeni, ale ani nás to nijak neuspokojuje. Dokonce to mnozí z nás berou jako vlastní prohru. Jednou budou historici obtížně chápat a popisovat, proč jsme jednali tak pozdě. Proč jsme včas nereagovali na známá rizika? To jsou otázky, na které dnes nikdo nezná odpověď.